Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sukot

Význam svátku Sukot byl zmíněn v kapitole věnované Jom Terua.
Vzhledem k velkému významu svátku Sukot, je nezbytné pochopit, jak má být tento svátek správně slaven.
Chcete-li pochopit jak správně slavit svátek Sukot je nezbytné důkladně prostudovat hebrejskou Bibli.

Třetí kniha Mojžíšova nám přikazuje vzít první den svátku Sukot ušlechtilé ovocné stromy (jiní překládají: ovoce ušlechtilých stromů), ratolesti datlové palmy, větve silných stromů a potočních vrb (topolů).
 
Prvého dne si vezmete plody ušlechtilých stromů, palmové ratolesti, větve silných stromů a potočních topolů a sedm dní se budete radovat před JHVH, svým Bohem. (Lv 23:40)
 
Rabínská tradice a rabínský zákon nařizuje, aby časti těchto čtyř druhů stromů byly ve svazku (který rabanité nazývají lulav a etrog), a aby bylo tímto svazkem máváno během bohoslužby.
Talmud o tomto svazku říká:

Rabi Išmael říká: Tři myrty a dvě vrbové větve, jedna větev palmy a jeden cedrát ...... rabi Akiva říká: Stejně jako je jen jedna větev palmy a jeden cedrát, tak je jen jedna větvička myrty a jedna vrbová větev. (Mišna, Sukot 3:4)
 
To že se dva prominentní rabíni nedokážou shodnout ani na přesné specifikaci lulavu a etrogu, tedy na specifikaci, která byla údajně předána Bohem na hoře Sinaj, považují karaimové za jasný důkaz toho, že slova Talmudu nepochází od Boha, ale že se jedná o dílo lidí, protože slova Boha si nemohou vzájemně odporovat.
 
Dnešnímu čtenáři může být nejasné, co vlastně měl člověk s částmi stromů (které měl vzít prvního dne) dělat. Vysvětlení nám dává pozdější část hebrejské Bible, kniha Nehemjáš:
A našli zapsáno v Tóře, jíž JHVH vydal skrze Mojžíše, že Izraelci mají při slavnosti v sedmém měsíci sídlit ve stáncích a vyslechnut (veřejné čtení) a vyhlásit ve všech svých městech a v Jeruzalémě: „Vyjděte na hory, přineste větve oliv šlechtěných i planých (někdy překládáno jako borovic) větve myrtové a větve palmové a jiných listnatých stromů, abyste mohli udělat stánky, jak je psáno.“ Lid vyšel, přinesli větve a udělali stánky, každý na své střeše nebo na dvorku i na nádvořích Božího domu, na prostranství u Vodní brány a na prostranství u Efrajimovy brány. (Ne 8:14-16)
Je zcela zřejmé, že podle knihy Nehemjáš mají být části čtyř druhů stromů použity jako materiál pro stavbu stánků. Podle pasáže 8:15 knihy Nehemjáš vyžaduje Tóra, abychom použili části čtyři druhů na výstavbu suky (stánku) - jak je (v Tóře) psáno. Jinými slovy, když staří Izraelité četli třetí knihu Mojžíšovu, chápali pasáž Lv 23:40 jako příkaz použít části čtyř druhů stromů jako materiál pro stavbu suky (stánku). Karaimové vždy upřednostňovali výklad v knize Nehemjáš před rozporuplnými výklady rabínů, které obsahuje Talmud.