První logický důvod
V hebrejské Bibli, je slovo Tóra (ve smyslu souboru Božích přikázání, nařízení a zákonů) vždy v jednotném čísle. Pokud by byla Mišna¹ skutečně (ústní) Tórou, zcela jistě by někde v Písmu o dvou Tórách existovala alespoň jedna zmínka.
¹ Mišna je základem Ústního Zákona rabínů, který byl sepsán kolem roku 200 před občanským letopočtem rabínem Jehudou ha-Nasim. Talmud nebo Gemara se skládá z rabínských diskuzí o významu a aplikaci Mišny. Ve skutečnosti existují dva Talmudy, Jeruzalémský Talmud dokončený kolem roku 350 občanského letopočtu a Babylonský Talmud dokončený kolem roku 500 občanského letopočtu v Babylónii. Třetím souborem rabínských spisů je Midraš, který sepsán v období mezi roky 200 a 900 občanského letopočtu. Mišna, Talmudy a Midraš tvoří tzv. Ústní Tóru.
Navzdory výše zmíněné skutečnosti rabanité tvrdošíjně lpí na existenci dvou Tór, na existenci psané i ústní Tóry. ²
² Naši rabíni učí: jakýsi pohan přišel za Šamajem a zeptal se ho: kolik Tór máte? Dvě, odpověděl Šamaj: psanou a ústní Tóru. (Babylonský Talmud, Šabat 31a)
Slovo Tóra, ve smyslu souboru Božích přikázání, nařízení a zákonů, se nikdy v Bibli neobjevuje v množném čísle. Bible obsahuje pouze termín Tóra Mojžíšova v jednotném čísle, nikoli však možné číslo - Tóry Mojžíšovy.
